Jak jsem měl jeden rok své první elektrokolo Haibike hardnine 2.5
Kdo by si alespoň na malou chvíli nepředstavil, jaké je to mít elektrokolo?
Každý, kdo mě alespoň trochu víc zná chápe, jak dlouhý proces pro mě koupení nové věci představuje. Je to obrovské kvantum hodin, uvažování, pročítání specifikací a uživatelských recenzí. V poslední fázi si obvykle zkouším logicky zdůvodnit, proč danou věc vlastně nepotřebuju. A pokud zjistím, že ji potřebuju, tak si ji pořídím.
Elektrokolo jsem vybíral hodně dlouho. Měl jsem jasno v následujícím: pokud si mám vybrat elektrokolo, nebude to malý prodejce, ale velký s obrovským výběrem všech možných kol a značek. Je mi totiž jasné, že ty malé dělají jen několik málo značek a prodávají vám právě to, z čeho mají největší provize.
Co jsem od elektrokola chtěl?
- středový motor Bosch a nebo Yamaha
- variantu do terénu
- dlouhý dojezd přes 100 km
- 29 palcová kola
- rám s elegantně schovanou baterií
- cena do 75.000 Kč
Proto jsem oslovil firmu Akumo.cz s tím, abysme takové kolo spolu vymysleli. Jejich přístup byl neuvěřitelný a od prvních chvil jsem získal pocit, že se snaží hledat pro mě to nejideálnější řešení a tak jsme vymysleli pro mě ideální elektrokolo německého výrobce Haibike. Konkrétně se jednalo o model Haibike Hardnine 2.5 (2021), rám XL/52 cm, Yamaha - MTB 29
Přestože to mám do Mělníka cca 100 km, chtěl jsem využít možnost si tam kolo vyzkoušet předtím, než ho koupím. Domluvil jsem si tam schůzku na čas a kolo bylo pro mě přichystáno i s taškou Akumo plnou nejrůznějších přidaných věcí. Hned při prvním šlápnutí do pedálů jsem zažil ten wau efekt a neuvěřitelné zrychlení kola. Kolo jsem si ihned zamiloval a po prvních 100 metrech jsem věděl, že si ho odvezu domů. A taky jo.
S kolem jsem jezdil já i moje žena. Bylo to krásné. Najednou vyhledáváte trasy přes kopce a užíváte si to.
První pocitové zklamání přišlo při rovinatých trasách, když kolo z ničehož nic přestane pomáhat při dosažení 25 km/hod a je to jako by vám někdo přimačkával brzdu. Nevím jestli je to dáno tím, že musíte rozešlapat motor, ale za sebe řeknu, že na tohle jsem si nikdy nezvykl. Možná je to tím, že rád jezdím po rovinách rychleji a celou domu jsem měl pocit, že mě to stojí síly navíc. Proto jsem opravdu začal na ježdění vyhledávat jen kopce, kde bylo těžké rychlosti 25 km/hod dosáhnout. A tam to bylo skvělé.
Druhá věc byla, že přestože kolo mělo vysokou nosnost, tak na mou hmotnost bylo prostě tvrdé a jakákoliv nerovnost hodně bolela. Musel jsem na to myslet stylem jízdy.
Bohužel se asi po 100 km dostavil první velký nešvar, když mi začal přeskakovat řetěz. Kolo mělo vpředu jednu rychlost a vzadu 11. Jakmile jsem šlapal po rovině na nejtěžší převod tak to zlobilo. Ze začátku párkrát, okolo nájezdu 400 km už to bylo hodně otravný. Proto jsem se chtě nechtě musel vydat s kolem do Akuma, kde se na to technik podíval.
Můj pocit z problému opravdu potvrdil i technik s nadsázkou poloviční hmotností, než mám já. Vzal mě přímo na servisní místo a mohl jsem se podívat, jak kolo rozebírá. Vše mi vysvětloval a měl jsem z toho velký zážitek. Říkal mi, že elektrokolo by se mělo mazat každých 50 - 100 km a také mým hodně silovým stylem šlapání na nejtěžší převod se to pokazilo. Celkově mě překvapilo, já ho mazal zhruba v polovičních intervalech a nepřipadalo mi, že bych jezdil tolik na sílu. Byla mi vyměněna celá kazeta a kolo bylo v pořádku.
Vzhledem k těmto zkušenostem jsem usoudil, že tento model nebude pro mě a prodal ho. Už teď se mi ale stýská.
Jedno vím jistě, až v blízké době budu elektrokolo řešit a to jistojistě budu, určitě si pro něj zase pojedu do Akuma.